Po ukončení stavební části projektu Chrám sv. Mikuláše v Chebu jako turistický cíl (podpořeného z ROP Severozápad pod registračním číslem projektu CZ.1.09/4.1.00/71.01182) a po slavnostním znovuotevření chrámu 3. dubna 2016 jsme ve farnosti navázali projektem zaměřeným na dlouhodobý rozvoj našeho farního kostela, a to jak po stránce života, tak po stránce údržby a technického vybavení. Projekt jsme nazvali

PROSTOR PRO PŘIBLÍŽENÍ

Přiblížení člověka k člověku, národa k národu, Boha k lidem, lidí k Bohu…

Již tehdy bylo možné v našem chrámu obdivovat krásu architektury a zůstat v tiché meditaci, sestoupit do hlubin země a prohlédnout si expozici v kryptě kostela nebo vystoupat na jižní věž a obdivovat z věžní vyhlídky krásu města i dalekého okolí. Ale co dál? 

Stanovili jsme si tuto dlouhodobou vizi:

Chrám sv. Mikuláše a Alžběty chceme rozvíjet jako životem naplněný farní kostel a zároveň jako duchovně-kulturní centrum města i širšího regionu.

S tím souvisí konkrétní poslání chrámu:

Sloužit farnosti i širší veřejnosti jako PROSTOR PRO PŘIBLÍŽENÍ

1. Sloužit chebské farnosti jako farní kostel a základní liturgický prostor
2. Sloužit chebské farnosti jako prostor pro prezentaci svých služeb veřejnosti
3. Sloužit širší veřejnosti jako prostor pro kulturně-duchovní setkání a události
4. Sloužit všem jako prostor setkávání se v hloubce vztahů a duchovního poselství
5. Sloužit jako prostor pro uchování z historického bohatství toho, co je nosné pro dnešek

A pro rok 2016 jsme si stanovili tyto cíle: 

• dokončit rekonstrukční práce na objektu (SPLNĚNO)
• otevřít objekt i nové prostory široké veřejnosti (SPLNĚNO)
• přijmout chrám za vlastní jakožto farní kostel a „zabydlet“ jej (SPLNĚNO)
• rozvinout kulturně-duchovní nabídku pro širší veřejnost (MAKÁME NA TOM)
• rozhodnout se, zda je tato kombinace životaschopná i do budoucna (v přibližně pětiletém horizontu)

V roce 2018 jsme pak po jistém váhání, zda neprodat vzácnou gotickou procesní monstranci Karlovarskému kraji pro Muzeu Cheb, strahovským premonstrátům, či městu Chebu se naše farnost po pečlivé úvaze v neděli 25. února 2018 při mimořádném jednání pastorační a ekonomické rady farnosti rozhodla monstranci neprodávat a ve spolupráci s dalšími institucemi a odborníky zvážit i jiné možnosti, jak by tento jedinečný, 600 let starý artefakt mohl být v Chebu zpřístupněn veřejnosti. Více se tomuto procesu věnujeme v samostatné sekci Chebská monstrance.

V roce 2021 jsme zpracovali a úspěšně obhájili poslední monitorovací zprávu o období udržitelnosti, které tímto bylo úspěšně zakončeno. V omezeném režimu jsme přečkali návštěvní omezení v rámci covidové pandemie a nyní v roce 2022 se pomalu znovu nadechujeme a stabilizujeme provoz a nabídku chrámu pro veřejnost.  

Malé nahlédnutí do možností, které tento prostor pro přiblížení poskytuje, je k dispozici zde:

• FOTOALBUM Chrámu sv. Mikuláše a Alžběty
• FCB profil Chrám sv. Mikuláše a Alžběty: Prostor pro přiblížení

CHRÁM SV. MIKULÁŠE V CHEBU JAKO TURISTICKÝ CÍL

Registrace: CZ.1.09./4.1.00/71.01182 Období: 31. 12. 2013 - 14. 12. 2015 Podrobnosti: farnostcheb.cz/mikulas

Předmětem projektu je revitalizace významné kulturní památky v samém historickém centru města Chebu a její začlenění do základní infrastruktury pro cestovní ruch. Jedná se mimořádně významný objekt – chrám sv. Mikuláše a sv. Alžběty na Kostelním náměstí v Chebu. Projekt zahrnuje aktivity výstavby a rekonstrukce základní infrastruktury a realizaci stavebních prací v kryptě a jižní věži, jejich vybavení mobiliářem pro účely využití v cestovním ruchu s rozšířením nabídky v této oblasti a při příležitosti dalších kulturních, společenských a duchovních akcí. Projekt je spolufinancován z Evropské unie skrze ROP Severozápad. 

Břidlicová střecha nad hlavní lodí chrámu sv. Mikuláše a Alžběty v Chebu je bohužel již delší dobu ve velmi žalostném stavu vyžadujícím kompletní výměnu krytiny. Každý rok do jejích provizorních oprav musíme investovat kolem 50 tis. Kč. Její kompletní oprava bohužel nemohla být součástí projektu Chrám sv. Mikuláše v Chebu jako turistický cíl, ze kterého byly zrekonstruovány a zpřístupněny krypta a chrámová věž (pravidla této dotační kapitoly vylučovala všechny opravy, bylo dotováno jen to, co bylo vytvořeno navíc a přineslo nějaký bonus pro turistický ruch). Dlouhodobě proto sháníme jiné dotační tituly, ze kterých bychom mohli generální opravu střechy zafinancovat. Máme sice z prodeje farních pozemků městu realizovaného v roce 2020 vytvořen základní fond určený pro tento účel (momentálně ve výši necelých 6,5 mil. Kč dočasně přes Biskupství plzeňské investovaných do bytového domu v Plzni), ale to nestačí na pokrytí ani poloviny celkových odhadovaných nákladů. 

Projekt generální opravy střechy nad hlavní lodí chrámu předpokládá:

• Postavení lešení pro daný usek opravy střechy
• Sejmutí původní břidlice a klempířských prvků
• Odstranění původní lepenky
• Odstranění původního bednění (je tenké pouze 18 mm, stářím porézní a daná tloušťka neodpovídá dnešním normám a ukotvení nové břidlice by bylo nedostatečné prohýbalo by se a tím by břidlice mohla praskat)
• Vyklizení adekvátní části půdního prostoru
• Provedení opravy poškozených částí krovu (především u pozednic se předpokládá částečná výměna protézováním
• Následně bude provedeno nové bednění
• Nová lepenka
• Osazení okapů (klempířských prvků)
• Dále bude provedeno osazení břidlice a hromosvodu
• Nakonec budou osazeny svody a odstraněno lešení

Celková plocha břidličné krytiny střechy nad hlavní lodí chrámu je 2.696,6 m² a celková cena podle rozpočtu z roku 2013 je 16.638.280,- Kč. Od této doby se ceny břidlice výrazně nezměnily (ale viz aktualizace níže), cena mědi se navýšila, cena práce se lehce navýšila. Na druhé straně lze ovšem předpokládat, že na určitých klempířských prvcích bychom mohly ušetřit jejich opětovným použitím (jako se nám to povedlo na presbytáři a sakristii), takže budeme vycházet z rozpočtové ceny z roku 2013. Střecha se dá rozdělit na základních 5 částí:

1. Severní část hlavní lodi ………… 1 209,3m2                                     461 497,-Kč
2. Jižní část hlavní lodi ……………….1 209,3m2                                     461 497,-Kč
3. Valba hlavní lodi ……………………......212 m2                                     308 060,-Kč
4. Střecha nad jižním vchodem ……...... 7m2                                     189 422,-Kč
5. Střecha nad severním vchodem... 35,3m2                                     217 804,-Kč

Aktualizace z 25. 6. 2022: Kvůli raketovému nárůstu ceny stavebních prací lze předpokládat, že dnes by celková výše nákladů na výměnu střechy přesáhla již 20 mil. Kč. 

Technicky správné a čisté řešení by bylo provedení dané části v celku v jednom kalendářním roce. Pokud by z finančních či jiných důvodů bylo nutné přistoupit k dělení některé z částí střechy na dvě či více etap bude nutné počítat s vícenáklady na provizorní zakrytí části mezi novou a starou břidlicí, šířka až cca 1m (dle rozteče krokví). Tyto náklady by neměly být až příliš velké, odhaduji do 40 000,-Kč na spoj. Bude záležet na druhu zvoleného materiálu a firmě, která za to bude muset převzít záruku. Dokončení zbytku dané části by se mělo uskutečnit v následujícím roce, jinak hrozí degradace použitých materiálů v místě napojení. V rozpočtu hlavní lodi je již započtena cena za opravu sanktusové věžičky. Nejsou započteny opravy malých věžiček na vikýřích, nepředpokládá se, že by jejich poškození bylo velké, měly by stačit drobné opravy, a napojení oplechování na břidlici by mělo být použito stávající po drobné úpravě. Tyto skutečnosti odhalí až rozebrání staré břidlice a bednění. Před zahájením prací bude muset být projektová dokumentace včetně rozpočtu a výkazu výměr aktualizována a znovu nechána schválit zástupci památkové péče. Délka tohoto procesu odhaduji na cca 3 měsíce a náklady 35 000,- Kč.

Cena díla se bude vyvíjet především od výběrového řízení, ale v současné době se ceny spíše navyšují, protože firmy jsou zahlceny prací, nedá se tedy předpokládat snížení ceny díla.

Možnosti financování:

• Z vlastních prostředků farnosti - ze "střešního fondu", ve kterém momentálně máme 6,5 mil. Kč (uložených v investicích přes Biskupství plzeňské) a do kterého je chrám schopný vydělat dalších max. 500 tis. Kč ročně
• Z Integrálního regionálního operačního programu (IROP) Ministerstva pro místní rozvoj, do kterého ale máme šanci se dostat až po případném přijetí našeho chrámu mezi "národní kulturní památky". Chrám sv. Mikuláše a Alžběty je zatím na tzv. "indikativním seznamu", tj. seznamu čekatelů na případné prohlášení za národní kulturní památku v budoucnosti. Pokud by byl chrám schválen a získal by možnost financování z IROPu, měl by šanci na generální rekonstrukci včetně výměny střechy. 
• Z Ministerstva kultury Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón - šance je až 1 000 000,-Kč ročně (v současné době Cheb disponuje částkou 1 800 000,-Kč), povinná spoluúčast u tohoto programu je min. 50%; praxe je že až 65%
• Z Ministerstva kultury Program záchrany architektonického dědictví - podali jsme žádost pro rok 2022, se kterou jsme ale neuspěli, žádost můžeme opakovat v příštích letech; je zde pak jakási šance dostat se do programu, který by pak umožnil každoroční čerpání dotací ve výši kolem 1 mil. Kč i v průběhu více let, a to s povinnou spoluúčastí nižší, než program předchozí
• Z Města Chebu - možná by Město Cheb na opravu bylo ochotno přispět z vlastního rozpočtu
• Z Karlovarského kraje - částky se pohybují okolo 200 000,- a praxe je že dají jeden rok a dále uspokojují jiné zájemce (pravděpodobně by bylo nutné také jednání o možnosti navýšení částky, při takovéto mimořádné akci)
• Z veřejné sbírky - kterou můžeme založit speciálně pro tento účel a propagovat ji různým způsobem
• Ze sponzorských darů firem - které můžeme oslovit a pozvat je k účasti na projektu obnovy střechy
• Z darů chebských starousedlíků - možnost iniciování fundraisingového projektu do zahraničí
• Z darů farníků - možnost iniciování kostelní účelové sbírky uvnitř farnosti, která by se tak podílela na záchraně vlastního farního kostela

Momentálně připravujeme přesnější podklady pro další upřesnění projektu opravy a pro komplexní fundraisingovou kampaň. 

Pokud byste se někdo do těchto příprav chtěl už v této fázi zapojit a pomoci nám s nimi, ozvěte se, prosím, našemu stavebnímu technikovi Richardu Prebischovi, nebo faráři Petru Hruškovi (viz Kontakty).

Moc děkujeme!

V roce 2010 zpracovali
Richard Preibisch a Petr Hruška
Aktualizace z 25. 6. 2022

Poutní místo Maria Loreto: Místo smíření a setkávání

Maria Loreto, 1. 10. 1995
+ František Radkovský, biskup plzeňský

Barokní poutní areál Maria Loreto s kaplí Panny Marie Loretánské, který je v současné domě jedním z míst setkávání naší farnosti, byl vystavěn v letech 1664-1689 chebskými jezuity u farního kostela sv. Ducha na vrcholu návrší severovýchodně od vsi Starý Hrozňatov (Alt Kinsberg). K areálu stoupala několik kilometrů dlouhá křížová cesta s 29 zastaveními. Během druhé poloviny 20. století však opuštěný a neudržovaný areál zcela zchátral a proměnil se ve zříceniny. Hned po roce 1989 začaly snahy o záchranu areálu. Celková rekonstrukce areálu probíhala v letech 1992-2010 za česko-německé spolupráce. Máme radost, že tento proces smíření přes hranice národů pokračuje a nese své plody. Více na www.farnostcheb.cz/loreta. 

Petr Hruška
farář Řk farnosti Cheb

Další iniciativy česko-německé spolupráce

V chebské farnosti nám dlouhodobě leží na srdci vztahy mezi Čechy a Němci, které rozvíjíme nejrůznějším způsobem:

• Poutní místo Maria Loreto jako místo setkávání a smíření (dlouhodobá spolupráce s křesťany z Waldsassenu)
• Chebská pouť do Marienweiher jako spolucesta (každoroční pěší společná pouť z Chebu do Marienweiher) 
• Poutní maraton jako výraz spolupráce (každoroční benefiční akce pro Hospic Sv. Jiří)
• Via porta z Volkenrody přes Cheb do Waldsassenu (ekumenická poutní cesta)
• Starousedlíci z Dolního Žandova (jednou za dva roky setkání se starousedlíky z Arzbergu v Dolním Žandově)
• Chebský Stammtisch pro vzájemné poznávání (každoměsíční scházení z obou stran hranic)
• Ekumenické sdružení Una sancta (spolupráce s evangelickými křesťany z Chebska a Vogtlandska) 

Texty smíření

Během posledních let při různých příležitostech ve farnosti vznikly některé dokumenty, které lze nazvat "texty smíření": 

• Wir bitten Sie um Vergebnung Die Ansprache von P. Petr Hruška, der Administrator von Maria Loreto, die Pfarrgemeinde Eger, während der deutsch-tschechische Wallfahrtsmesse im Maria Loreto, am 7. Oktober 2007, mit einer Bitte um Vergebenug für die nachkriegerische Vertreibung der Sudetendeutschen.
• Prosíme vás o odpuštění Český text proslovu P. Petra Hrušky, administrátora Maria Loreto, farnost Cheb, během česko-německé poutní mše na Loretě 7. října 2007, s prosbou o odpuštění za poválečné vyhnání sudetských Němců
• Osterbrief_2008 Dank für die Reaktionen zu der Bitte um Vergebung
• Pressemitteilung 3_oktober 2013 Versöhnung heute (Evangelische Kirche Eger)
• Tsková zpráva_3 říjen 2013 Smíření dnes (evangelický kostel v Chebu)
• Textová příručka - Textheft Smíření dnes (3. Oktober 2013)
• Smíření dnes reportáž Petr Vaďura (3. října 2013)

Naše Římskokatolická farnost Cheb, coby vlastník vzácné procesní gotické monstrance (tzv. „Chebská monstrance“), se po pečlivé úvaze v neděli 25. února 2018 při mimořádném jednání pastorační a ekonomické rady farnosti rozhodla ponechat si monstranci ve vlastnictví, zajistit její restaurování, ve spolupráci s dalšími institucemi a odborníky zvážit možnosti, jak by tento jedinečný, 600 let starý artefakt mohl být v Chebu zpřístupněn veřejnosti, a po výběru jedné z těchto možností pak také směřovat k realizaci tohoto záměru. 

Dále v této prezentaci následují odkazy na související dokumenty, která mají sloužit k dokumentování tohoto procesu a k informování veřejnosti.

Odkazy jsou řazeny chronologicky, od nejmladších k nejstarším.

2022: Chebská monstrance přístupná veřejnosti v GAVU v Chebu

• Chebská monstrance byla v lednu 2022 zapůjčena na 5 let Galerii výtvarných umění v Chebu
• Přednáška Heleny Zápalkové Středověké monstrance – vývoj formy a funkce (26. 1. 2022 v rámci slavnostního uvedení monstrance do stálé expozice galerie)
• Národní zahájení Dnů evropského dědictví (10. 9. 2022 - prezentace Chebské monstrance v rámci této akce)

2020 - 2021: Chebská monstrance na výstavě Nad slunce krásnější

• NAD SLUNCE KRÁSNĚJŠÍ. Plzeňská madona a krásný sloh | Západočeská galerie v Plzni (zpc-galerie.cz)
• Výstava "Nad slunce krásnější." Plzeňská madona a krásný sloh - Diecéze plzeňská (bip.cz)
• Fotka chebské monstrance na výstavě Nad slunce krásnější (Facebook)

2020: Přípravy na vystavení Chebské monstrance

• Chebske-radnicni-listy_09-2020 (str. 11 článek Petra Hrušky O chebské monstranci bez výmyslů, 1. září 2020)
• A spali, a spali a spali... Opravdu? (původní delší verze článku Petra Hrušky pro Chebské radniční listy, 7. srpna 2020)
• Tisková zpráva č. 4: Přípravy na vystavení gotické monstrance pro veřejnost (7. srpna 2020)
• Chebske-radnicni-listy_08-2020 (str. 11 článek MUDr. Svobody Dostane se někdy vzácná památka ze skříně? 1. srpna 2020)

2019: Restaurování Chebské monstrance

• Restaurátorská zpráva (Ivan Houska, 9. 1. 2019)
• Tisková zpráva č. 3: Stav restaurování chebské gotické monstrance (2. prosince 2019)

2018: Hledání nového domova pro Chebskou monstranci

• Tisková zpráva č. 2: Ponechání Chebské monstrance ve vlastnictví farnosti (30. června 2018)
• Zápis ze 41. zasedání Zastupitelstva města Chebu ze dne 15. 3. 2018 (viz bod č. 14 - materiál č. 91 / 2018)
• Dopis faráře starostovi shrnující změry farnosti (7. března 2018) 
• Tisková zpráva č. 1: O budnoucnosti gotické chebské monstrance (27. února 2018)

Fototokumentace:

• Fotoalbum z akce "24 hodin pro Pána" 9. 3. 2018 s Chebskou monstrancí v akci
• Fotoalbum z "Noci kostelů" v pátek 25. 5. 2018 s vystavenou Chebskou monstrancí

Koncepce správcovství majetku farnosti

Na začátku roku 2008 se naše pastorační rada intenzivně zabývala způsobem hospodaření naší farnosti, který by jak odpovídal duchu evangelia, tak také respektoval ekonomické a legilastivní prostředí, ve kterém farnost žije. Tyto úvahy jsme pak vtělili do dokumentu "Blahoslavení dělící se" aneb Koncepce správcovství Řk farnosti Cheb (vydáno 1. února 2008). Tehdejší situaci farnosti (část 1) jsme reflektovali ve světle základních principů pro správcovství farníků, farního týmu i farnosti jako celku (část 2) a z této reflexe jsme pak vyvodili praktické kroky k dalšímu rozvoji evangelijního správcovství majetku ve farnosti (část 3). V příloze pak byla k dokumentu připojena obsáhlá teoretická východiska pro tyto úvahy (část 4). Dokument byl později (17. října 2019) v jednom bodě (článek 2.3.2. odd. 7) mírně aktualizován.

Aktualizace koncepce z diecézního pohledu

Po šesti letech, na začátku roku 2014, jsme se pak na podnět osobního listu tehdejšího plzeňského biskupa Františka všem věřícím plzeňské diecéze Credidimus caritati tímto tématem v pastorační radě zabývali znovu a jako odpověď na tento biskupův list jsme zpracovali dokument "Budeš mít poklad v nebi..." aneb Restituce jako šance (vydáno 30. ledna 2014). Naše odpvěď měla tři části:

I. Jak jsme se s dopisem ve farnosti poprali aneb "Máme Vás moc rádi!"

Zde jsme vylíčili proces konzultací témat z biskupova dopisu ve farnosti.

II. Co vidíme za důležité pro hlásání radostné zvěsti aneb "Radost evangelia"

Zde jsem z různých směrů došli ke trojímu klíčovému důrazu:

(1) prohloubení spirituality (zakořenění farnosti v hloubce vztahu s trojjediným Bohem)

(2) vytváření malých společenství (vzájemná důvěra, podpora a otevřené osobní vztahy uvnitř farnosti)

(3) rozvoj misijního poslání (vycházení farnosti do širší společnosti a směrem k chudým tohoto světa)

Na závěr této části jsme doporučili "tři klíčové kroky k podpoře hlásání evangelia" na rovině diecéze:

1. Organizace kurzu Radost evangelia (podle Evangelii gaudium papeže Františka)
2. Poskytování pastoračního poradenství, podpory a supervize
3. Podpora vzniku funkčních, misijně a diakonicky zaměřených pastoračních rad

III. Co vidíme za důležité v oblasti financování církve aneb "Blahoslavení dělící se"

Zde jsme reflektovali, kam jsme  za těch 6 let od přijetí Koncepce správcovství dospěli a pojmenovali (a následně podrobn rozvinuli) konkrétní podněty pro správcovství farnosti vzešlé z farních setkání a obnovené četby této koncepce:

• (1) Přizpůsobení komunitního a organizačního prostředí
• (2) Oblasti vhodných, možných či nutných úspor
• (3) Rozvoj a zacílení finančních zdrojů
• (4) Praktické kroky k transformaci správcovství farnosti

Na závěr této čísti jsme doporučili "tři klíčové kroky k podpoře rozvoje správcovství" na rovině diecéze:

1. Zavedení výkonných správců farního majetku
2. Poskytování poradenství, podpory a supervize v oblasti správcovství
3. Podpora vzniku funkčních, odborně zdatných a správcovsky citlivých ekonomických rad

Rozvojový plán farnosti

V roce 2018 jsme pak na výzvu Biskupství plzeňského iniciovali proces zpracování tzv. Rozvojového plánu farnosti a zapojili se do projektu Společnost a církev v procesu restitucí církevního majetku: Podpora participace. 

Cíle sestavení rozvojového plánu farnosti:

• Popsat, roztřídit a vyhodnotit majetek jednotlivých farností a na základě toho pak určit reálné prostředky a možné cíle pastorace a evangelizace ve farnosti (součástí posuzování musí být i posouzení personálních a dalších kapacit farnosti a jejího pastoračního plánu či vize.
• Být dobrými hospodáři na svěřených statcích, aby majetek a užitek z něj byl prostředkem pro hlavní poslání katolické církve – hlásání evangelia, aby vedl k setkání lidí s Kristem.
• Spravovat majetek uvážlivě a spravedlivě, spolupracovat s obcemi, spolky a skupinami aktivních občanů.
• Plánovat využití finančních prostředků, potřebných pro pastorační, evangelizační a hospodářskou činnost farnosti, při nedostatku prostředků z vlastní hospodářské činnosti, potřebných pro hlavní činnost, žádat o finanční podporu z pastoračního a solidárního fondu.

Jednotlivé kroky v procesu přípravy tohoto plánu pak byly stanoveny takto:

• Popis současné pastorační situace farnosti a jejího pastoračního poslání
• Přehled majetku a jeho kategorizace dle potřebnosti a výnosnosti
• Návrhy na opatření v hlavní a hospodářské činnosti
• Finanční výhled na nejbližší období
• Schválení rozvojového plánu ERF, PRF a BP

Rozvojový plán farnosti byl výše uvedenými orgány schválen na podzim 2021 a od té doby slouží jako orientace pro další správu farního majetku.

Hospodaření farnosti citlivé k životnímu prostředí

V září 2019 jsme se ve farnosti, inspirováni obnovenou četbou encykliky papeže Františka Laudato si' a na doporučení pastorační rady, rozhodli začít intenzivněji rozvíjet hospodaření farnosti citlivé k životnímu prostředí (tzv. "zelené hospodaření“).

Na podzim 2019 ve farnosti vznikla volná iniciativa Žít Laudato si' Cheb mající za cíl ve spolupráci s dalšími pomáhat ve farnosti i širší společnosti rozvíjet "integrální ekologii".

Farnost se zapojuje do projektu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Společnost a církev v procesu restitucí, a to s důrazem na k životnímu prostředí šetrné hospodaření (viz seminář Péče o spolenčý domov: Na cestě k ekologicky zodpovědné farnosti).

Někteří farníci se stávají členy nově vznikajícího spolku Chebsko za klima a tímto způsobem rozvíjejí spolupráci farnosti se širší společností v této oblasti. 

Na jaře 2020 jsme se rozhodli ze zisku z prodeje pozemků městu Chebu odečíst "ekologický desátek", ze které vznikl "zelený fond" určený na investování do aktivit a projektů na území farnosti, které takovéto hospodaření budou podporovat a rozvíjet. 

V létě 2020 farář požádal jednoho ze členů ekonomické rady farnosti (tzv. "zeleného mužíčka"), aby se tomuto tématu zvlášť věnoval, pomáhal tak farnosti rozvíjet již započaté kroky (např. třídění odpadu, Zelená zrnka, certifikace farnosti vstřícné k životnímu prostředí na www.ckes.cz, návrhy na čerpání ze „zeleného fondu“ vzniklého z desátku z prodeje pozemků městu Chebu apod.) a ve spolupráci s iniciativou Žít Laudato si‘ Cheb rozvíjet i další oblasti (např. projekt Zelená firma a další kroky, které vyplynou z procesu certifikace).

Takto si momentálně (rok 2021) v Zelených zrnkách stojíme:

Související odkazy:

• Žít Laudato si' Cheb
• Certifikace ČKES: Farnost šetrná k životnímu prostředí
• Zelená zrnka ČKES
• Zelená zrnka a Řk farnost Cheb

Na základě Koncepce správcovství naší farnosti (čl. 2.3.2. Princip solidarity s potřebnými) farnost dlouhodobě praktikuje tzv. Komunitní závazné dárcovství.

Základní princip: Farnost jako celek (ani jednotliví farníci) se nepovažuje za „majitele“, ale spíše za „správce“ Božích darů (včetně času, majetku a financí). Proto systematicky rozvíjí přímou či nepřímou solidaritu vně farnosti formou tzv. „komunitního závazného dárcovství“ (a to včetně zacílené pomoci do chudších zemí). Tento nástroj je kromě svého praktického významu pro rozvoj finanční solidarity také symbolickým výrazem toho, že „vše patří Bohu“ a pastoračním nástrojem podporujícím rozvoj „štědré chudoby“ celé farnosti.

Komunitní závazné dárcovství: Farnost pravidelně realizuje finanční solidaritu k dalším farnostem, sborům, církvím či pastoračním, evangelizačním, vzdělávacím, misijním, charitativním, humanitárním či sociálním projektům či jiným církevním nebo nestátním neziskovým organizacím, jejichž cíle jsou v souladu s jejím vlastním posláním.

• V praxi to znamená, že farnost dlouhodobě každoročně odvádí pevný desetiprocentní (nebo jiný pastorační radou odsouhlasený) podíl svých neúčelových sbírek a darů jako projev podpory růstu Božího království (dle definice sem nespadají ani povinné odvody z prodejů, nájmů či jiné hospodářské činnosti farnosti, ani odeslané účelové sbírky).

• Tuto solidaritu může praktikovat jako přímou (skrze partnerskou podporu konkrétních organizací či projektů) či nepřímou (např. skrze různé fondy zprostředkujících organizací).

• Komunitní závazné dárcovství je ve farnosti strukturováno takto: Farnost každý rok věnuje jednu část svého „komunitního závazného dárcovství“ pastorační radou vybranému projektu či organizaci na lokální, regionální či celostátní úrovni (např. některému z projektů diecézní charity, ale také v rámci ekumeny či širší občanské společnosti) a druhou částí bude podporovat opět pastorační radou vybraný humanitární, misijní či charitativní projekt v chudších (rozvojových) zemích (s preferencí projektů, na které máme osobní důvěryhodné kontakty, kde je možná nějaká osobní spolupráce, které jsou vedené v křesťanském duchu a které jsou ve využití darovaných prostředků zcela transparentní).

V současné době je skrze komunitní závazné dárcovství podporován chebský mobilní Hospic Sv. Jiří a nezsková organizace Bez mámy pomáhající dětem bez rodičů v Africe. 

Solidarita vyjádřená účelovými sbírkami: Kromě „komunitního závazného dárcovství“ farnost svoji solidaritu s potřebnými vyjadřuje také příležitostnými či pravidelnými účelovými (vlastními či celodiecézními) sbírkami na předem vyhlášený účel (např. projekty Diecézní charity Plzeň, Svatopeterský haléř, Papežské misijní dílo, Den Bible, sbírky vyhlášené v reakci na nějakou akutní nouzi apod.).

Solidarita vyjádřená odvody do diecézních fondů: Dalším rozměrem finanční solidarity farnosti jsou svým způsobem také povinné odvody do diecézních fondů, ze kterých je jak financována služba biskupství coby servisní organizace, tak také podporovány různé rozvojové či pastorační projekty chudších farností.