Aktuální články Zpravodaje

Diblíci našeho života

Cesta do středu ZeměPOTKÁVEJME NA CESTĚ ŽIVOTEM
SVÉ DIBLÍČKY, STRÁŽNÉ ANDĚLÍČKY

Z přípravy na výpravu
"Po stopách Lidenbrocka"
Postřeh z filmu: "Cesta do středu země"

... malý John se odloučil od ostatních a ocitl se na cestě přes magnetické kameny. Vtom se objevil malý svítící ptáček (něco jako světluška) - John mu říkal ďiblíček - a začal mu ukazovat cestu a vedl ho, jak z té šlamastiky ven. Čekal na něj na kraji břehu a doufal, čekal a věřil, že to John dokáže. John náročný úsek přes magnetické kameny zvládl. Dokonce i tehdy, když skočil na jeden kámen, který se začal otáčet nahoru a dolů. John měl co dělat, aby se udržel a nespadl do propasti pod sebou.

Věž kostela sv. Mikuláše ChebTo mi připomíná, kolikrát v životě také zažíváme takový kolotoč, držíme se zuby nehty, abychom nespadli do propasti, která může být pod námi. Ale Bůh nám posílá do cesty své diblíčky, své strážné andělíčky, kteří nám můžou ukázat cestu, jak ven ze šlamastiky, v které se nacházíme.

Na závěr filmu byla pro mne opět jedna hezká, inspirující scéna, kdy John se svými blízkými už je v bezpečí svého domova. Odtud odjíždí do Kanady... otevře tašku a něco do ní sype. Ostatní se ptají, co tam má. Vtom z tašky vylétne diblíček, který Johna doprovázel na cestě do středu země. John si jej oblíbil, měl ho rád. Chtěl ho mít u sebe napořád. Jenže v nestřeženém okamžiku ptáček Johnovi odlítá pryč. Z toho pro mě vyplynulo poučení: Bůh nám posílá do cesty pomocníčky - lidi...

Ptáček splnil svůj úkol a odlítá, pomohl Johnovi najít cestu. Pro mě z toho vyplynulo: nemůžeme vlastnit, co nám vlastně nepatří!

Třeba příště, až zas budeme v nouzi, potkáme někoho, kdo nám bude nápomocen. Myslím, že nás Bůh nenechá nikdy, tak úplně na holičkách, jak my si často myslíme. On se od nás neodvrací. Viz báseň:

SÍLA

Někdy nám Bůh dává sílu

- jen to trochu tušíme,

sílu, zdraví, požehnání

z Něj bez přestání čerpáme.

Když se nám něco nedaří,

máme pocit, že jsme sami,

On se od nás neodvrací,

protože je stále s námi!

Sobotní výprava do středu Země

Ranní moditba na věži

A teď k výpravě samotné. Akce začala již večer před výpravou. Napřed shlédnutím fotek z letního Dovádění a připomenutím si, jaké "kešky" neboli poklady jsme zde hledali. Poté následoval film: Cesta do středu Země na motivy románu Julese Verna.

Následně se pak musela vyluštit šifra - dosazením správných písmenek a číslíček do předem připraveného vzorce. Odpovědi na otázky jsme našli ve filmu. Ty pomohly vyluštit souřadnice, kde se poklad nachází. Hezké zakončení přípravy, ale i celého dne bylo v kostele u sv. Mikuláše. Odehrávalo se potmě, jen za svitu svíček - modlitbou a požehnáním všech hledačů "kešek" - tzv. kačerů.

A úplně nakonec děti z farnosti, které se připravovaly na výpravu přenocovaly na faře. Druhého dne ráno se děti pomodlily na nejvyšším místě - tudíž v kostelních věžích spolu s panem farářem a mohlo se vyrazit na výpravu za Otengrünským drakem a Po stopách Lidenbrocka.

Opět výprava nezklamala, byla plná nadšení, vzrušení, hezkých setkání a zážitků, porozumění a pomoci jeden druhému. Po celodenním putování, nalézání a lopocení, byl poklad objeven. Největšími poklady však myslím je to, že můžeme být se svými blízkými, povzbuzovat se a pomáhat si navzájem, sdílet se, smát se spolu a neztratit se, ale také utvářet nová přátelství anebo upevňovat naše dosavadní vztahy.

Ve studni v OttengrünuUzavřela bych naše putování slovy jedné maminky, která byla s námi, protože byla jen hrozně zvědavá, co to ten geocaching vlastně je a jak to probíhá. Řekla, že děkuje za to, že mohla jít se svou dcerou, že s ní může být venku, užívat si krásy přírody. Vypnula i mobil, aby nebyly rušeny. Byla ráda, že neslyší ani žádná auta...

Tak mě napadlo, třeba geocaching začíná být tak oblíbený právě proto, že zvedá lidi ze židlí od počítačů, ale i jiných výdobytků uspěchané moderní doby a moderní techniky. Opět nalézáme krásu v přírodě ale i mezi sebou navzájem, ve svých vztazích a srdcích. Přála bych také každému, aby nalezl ve svém životě nějakého toho ptáčka ďiblíčka, nebo andělíčka opatrovníčka, který mu ukáže cestu, když mu bude nejhůř a to nejenom v geocachingu! 

Za hezkou výpravu díky

Anna Šalomová, Matouš Šalom, Hedvika Denková, Terezka Dolanská


Kontaktní místa Farnosti a Charity

Kostelní nám. 188/15
350 02 Cheb
tel. +420 354 422 458

po + st 9:00 - 17:00

číslo účtu farnosti:
781 704 309 / 0800
číslo účtu farní charity:
220 699 597 / 0300

Kontaktní údaje farnosti
Kontaktní údaje farní charity

Kontakt na faráře

úterý: volný den faráře
Kontakty na farní tým
Kontakt na farní penzion
Další kontakty

Kázání na Soundcloud

Copyright © 2020 Římskokatolická farnost Cheb. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.