Podle rubrik

Jonáš v bludném kruhu

Věra Nováková: Vězeň Jonáš II

Katolický koutek v Galerii výtvarných umění v Chebu

Moc zajímavou pozvánku do Galerie výtvarných umění v Chebu (www.gavu.cz) nám zaslal její ředitel Marcel Fišer a doplnil ji vlastní sondou do spirituality tří autorů, jejichž čtyři obrazy chebská Galerie získala v nedávné době. Galerie (nám. Krále Jiřího z Poděbrad 16) má otevřeno úterý až neděle od 10 do 17 hod.

Temná 50. léta drtivě zasáhla i oblast výtvarného umění. Na jedné straně byl oficiální socialistický realismus s jeho povinným optimismem, na straně druhé zákaz moderního umění, který si nic nezadal s tím nacistickým, čistky na vysokých školách, perzekuce a osobní tragédie. Přesto i v této těžké době vznikala mimořádná díla. Ve stálé expozici chebské galerie tohle období donedávna chybělo, zejména proto, že nebylo ve sbírkách dostatečně zastoupeno. V rámci současné celkové reinstalace se však nabízelo přeci jen mu jeden sál vyhradit, bylo však nutné některé příslušné práce dokoupit. Galerii se loni podařilo získat čtyři díla od mimořádné trojice výtvarníků Věry Novákové, Pavla Brázdy a Ivana Sobotky, kteří tehdy tvořili malou skupinu a jejichž tvorba se naprosto vymyká z toho, co tu v 50 letech vznikalo. V rámci expozice nyní představují malý koutek výrazně katolického ladění. Sobotka i Nováková byli totiž hluboce věřící, což odráží i jejich tvorba, a také Brázda zde má nádherný obraz s křesťanským námětem.

Nováková a Brázda se sblížili během studia na pražské Akademii a poté, co byli při studentských prověrkách v roce 1949 ze školy vyloučeni, se vzali. Spřátelili se tu se Sobotkou, který školu nakonec dokončil v ústraní grafického ateliéru. Na mladé novomanžele doléhala tísnivá společenská atmosféra padesátých let zcela bezprostředně: bydlení našli v pražské vile bratří Čapků u Brázdovy babičky, která byla jejich sestrou. A její manžel básník Josef Palivec byl tehdy zavřen v komunistickém vězení. Život ve vnitřním exilu bez jakékoliv možnosti společenského uplatnění pomohla Věře Novákové překonat právě konverze ke křesťanství, která se projevila i v námětech jejích obrazů. Obraz s tématem Jonáše ve vězení (a také další zobrazující Jonáše v bludném kruhu) nemá přímo oporu v Bibli a je autorčinou volnou interpretací. Je symbolem temných padesátých let, zároveň má i hluboký osobní význam. Obě témata – vězení i bludný kruh – spolu souvisí. Vztahují se k situaci člověka, který se podobně jako autorka a její blízcí ocitl v bezvýchodné situaci, z níž jediným únikem byla vnitřní svoboda.

Věra Nováková k tomu v jednom rozhovoru uvedla: „V malbě jsem vždycky řešila, co mě trápilo. Třeba několik obrazů proroka Jonáše vzniklo tak, že mě fascinovalo, jak ho Bůh posílá kázat zhýralému městu Ninive, aby se odvrátilo od svých špatností, a i když je z toho naštvaný, tak tomu neunikne. Myslí si, že se k němu Bůh chová nespravedlivě, když skončí v břichu velryby, ale nakonec mu to dává smysl, který nejdřív neviděl.“

To Pavel Brázda byl typickým levicovým intelektuálem a přesvědčeným ateistou, takže příklon své ženy k víře nesl dost nelibě. Obraz Betlém je proto v jeho tvorbě zcela atypický – prý byl v jejich rodině důležitou součástí vánoční výzdoby. Je originálním přehodnocením starého umění, které chodili studovat do Národní galerie a knihovny Uměleckoprůmyslového muzea. Zde se inspiroval zejména irskými a anglosaskými iluminovanými rukopisy a raně středověkými mozaikami.

Dílo Ivana Sobotky je asi nejpozdnějším výhonkem bohaté tradice zdejšího katolického myšlení v linii silné osobnosti nakladatele Josefa Floriana. Vedle inspirace předgotickým uměním, kterou sdílel s Pavlem Brázdou, je v jeho tvorbě patrný i vliv umění lidového, zejména podmaleb na skle, spjatých s církevním prostředím. První z chebských obrazů La Saletta je věnován jednomu z nejvýznamnějších mariánských zjevení. Dne 19. září 1846 se dvěma dětem při pasení krav vysoko ve francouzských Alpách ukázala žena se zarmoucenou tváří, jejíž hlavu pokrytou šátkem korunoval věnec z růží a nad čelem jí zářilo silné světlo připomínající diadém. Předala jim poselství, že pokud nebudou lidé poslouchat Boha a jeho přikázání, dopadne na ně velké neštěstí. Mariánské zjevení z La Saletty v českém prostředí silně rezonovalo. V roce 1909 publikoval Florian překlad knihy Leona Bloye Ta, která pláče, dále o něm psali například Jakub Deml, Jaroslav Durych, Jan Čep, Bohuslav Reynek nebo Jan Zahradníček, který v roce 1947 vydal stejnojmennou sbírku. Jak napsal Jaroslav Med, „La Saletta byla pro básníky – katolíky doslova jakýmsi toposem světa, jenž je na útěku před Bohem.“ A právě tak ji ve svých obrazech chápe i Ivan Sobotka. Ostatně podobný alegorický smysl má i jeho druhý obraz, v němž hlavu Satana doplňuje citátem z knihy Genesis, v němž had svádí ženu: „Bůh ví, že v kterýkoli den budete jísti ze Stromu poznání, otevřou se oči vaše; a budete jako bohové, vědouce dobré i zlé.“ (Genesis 3, 5).

Celá trojice vytvořila během svého života pozoruhodné dílo, přestože dlouhá desetiletí byli nuceni pracovat pouze „do šuplíku“. Do roku 1989 nemohli vystavovat a téměř nikdo o nich nevěděl. Zato vzápětí po sametové revoluci, když už jim bylo přes šedesát let, se na české výtvarné scéně zjevili téměř jako zázrak. Od té doby se každý z nich dočkal velké monografie a jejich díla se stala součástí prestižních sbírek i stálých expozic, včetně Národní galerie v Praze. Od konce minulého roku se s nimi mohou setkat i návštěvníci chebské galerie.

Marcel Fišer

 

Náhledy prezentovaných obrazů:

Věra Nováková (1928): Vězeň Jonáš II, 1957

Věra Nováková (nar. 1928), Vězeň Jonáš II, 1957
olej, plátno, 50 × 41 cm, zakoupeno v roce 2019 od autorky

 

Pavel Brázda (1926–2017): Betlém, 1956–1958

Pavel Brázda (1926–2017), Betlém v tradičním stylu II, 1956–1958
olej na plátně, 84 × 120 cm, zakoupeno v roce 2019 od rodiny autora

 

Ivan Sobotka (1927–2008): La Saletta, 1957

Ivan Sobotka (1927–2008), La Saletta, 1957
olej na plátně, 64,5 × 29,5 cm, zakoupeno v roce 2019 z Galerie Ztichlá klika

 

 Ivan Sobotka (1927–2008): Budete jako bohové, 1954

Ivan Sobotka (1927–2008), Budete jako bohové, 1954
olej na plátně, 55,5 × 25,5 cm, zakoupeno v roce 2019 z Galerie Ztichlá klika

 

Kontaktní místa Farnosti a Charity

Kostelní nám. 188/15
350 02 Cheb
tel. +420 354 422 458

po + st 9:00 - 17:00

číslo účtu farnosti:
781 704 309 / 0800
číslo účtu farní charity:
220 699 597 / 0300

Kontaktní údaje farnosti
Kontaktní údaje farní charity

Kontakt na faráře

úterý: volný den faráře
Kontakty na farní tým
Kontakt na farní penzion
Další kontakty

Kázání na Soundcloud

Copyright © 2020 Římskokatolická farnost Cheb. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.