Následující článek napsal farář Petr Hruška pro listopadové číslo Zpravodaje plzeňské diecéze ještě když bylo možné bohoslužby slavit alespoň v malých společenstvích. Když jsme článek převzali do listopadového farního Zpravoadje, v redakčním úvodu jsme připsali: "Mnohé z napsaného je ale platné i nadále a může být inspirací i pro dobu po uvolnění, proto jej přetiskujeme i zde." A ono netrvalo dlouho, zaštěkal PES a bohoslužby už zase smí slavit dokonce 15 účastníků. A tak je zase je na stole starovnová otázka: Pro kterých 15? Foto: mše na svaté Anně 26. 7. 2020
Začátkem října, když byla zpřísněna státní opatření proti šíření koronaviru a bohoslužeb se smělo účastnit pouze 10 lidí, jsem na facebooku zahlédl fotku velkého prázdného kostela s pár lidmi v předních lavicích. Pod ní byl připojen komentář „Pro KTERÝCH deset?!“ Okamžitě mi hlavou začaly vířit myšlenky. Ano, také mě to už pár dní zaměstnávalo. Po pár dnech to už sice bylo zase jinak a už bylo třeba se ptát „Pro kterých šest?!“ (a o pár týdnech "Pro kterých patnáct?"; pozn. red.), ale jádro otázky je pořád stejné. Po internetu začaly kolovat různá řešení, od on-line rezervačních systémů, přes zastrkávání dřevěných kolíčků do šesti volných dírek u vchodu až po výzvy k „osobnímu lockdownu“ a dočasného zdržení se účasti na jakýchkoli bohoslužbách, slavení v rodinách a kontemplativního vyjití si do přírody.
Co to ale pojmout z jiné strany? Co když se přestaneme ptát, pro kterých šest (vyvolených či nejrychlejších či nejpotřebnějších) bude tato mše tuto neděli přístupná, ale spíše budeme hledat, kterých šest farníků bude tuto neděli ochotno být tady v kostele pro a za celou farnost? Se kterými šesti z farníků může tento týden farář počítat, že se spolu s ním stanou průvodci na cestě pro ostatní? Kterých šest farníků svými dovednostmi, schopnostmi a možnostmi se tuto neděli a tento týden vzájemně doplní a dají dohromady skupinku schopnou zajistit základní pastorační péči ve farnosti, navíc takto silně navázanou na zkušenost společného slavení eucharistie ve farním kostele?
Připojuji pár inspirací, co by bylo možné od takovéto skupinky či takovýchto skupinek očekávat:
- telefonický kontakt se staršími farníky, který jim přinese povzbuzení, informaci a orientaci a možnost takto na dálku podpořené společné modlitby;
- mailový kontakt s farníky, kteří jsou na síti, a pomoc ve vzájemném propojení se a povzbuzení se;
- sběr podnětů od ostatních farníků k modlitbě či ke vzájemnému sdílení, které pak budou použity při bohoslužbě při modlitbě věřících či v ohláškách;
- sběr informací, kdo co ve farnosti potřebuje a pomoc při koordinaci, jak to zajistit (donáška jídla, roušek, farních tiskovin apod.);
- technické zajištění on-line přenosu a záznamu nedělní bohoslužby;
- podpora ostatních při zprovoznění techniky pro on-line propojení a šíření informací o této možnosti mezi farníky;
- distribuce podnětů a inspirací pro slavení neděle v domácnostech (elektronicky i papírově);
- spolupráce při donášení svatého přijímání do některých domácností (samozřejmě po zvážení vhodnosti a hygienické proveditelnosti);
- podpora rodin s dětmi a spolupráce na distribuci podkladů pro doprovázení dětí na jejich cestě víry (místo setkávání na faře či ve škole);
- lidská a duchovní podpora pro faráře a prostor pro spolupráci a pastorační rozlišování.
Samozřejmě toto všechno (a spoustu dalšího) nemusí zajistit ona skupinka, která bude s farářem v zastoupení celé farnosti spoluslavit nedělní eucharistii. Do mnohého z toho mohou být – a měli by být – zapojeni i další. Ale tato skupinka může být základem této služby. Pak už to není nějaká „elita“, nějací „vyvolení“ či „kámoši faráře“, ale ani jen ti nejrychlejší, co se první přihlásí, či ti nejpotřebnější, kteří na to mají jakési „právo“. Jsou to spíše ti, kteří jsou ochotni (a mají k tomu ve svém osobním a rodinném životě také prostor) takto se svými dary vstoupit do společné služby pro celou farnost a zkušenost slavení eucharistie v takto plném slova smyslu (nejen jako posvátného obřadu, ale také jako katalyzátoru života celé farnosti s Kristem) jsou ochotni těmito způsoby pomáhat zprostředkovávat do celé farnosti...
Já sám to ovšem nemám jako hotový recept. Spousta ze zmíněného u nás v Chebu také nemáme dotažené nebo vůbec rozběhnuté... Jen si asi i sám sobě potřebuji pojmenovat, co na těch dnešních omezeních může být i dobrého. Možná třeba to, že některé z těch uvedených bodů pak zůstanou jako „nová normalita“ i po odchodu Covidu19 do věčných lovišť.
Petr Hruška
PS: O aktuálních pravidlech ohledně bohoslužeb se můžete dočíst v článku PES nám povolil bohoslužby do 15 lidí
