Diecézní pouť v Teplé 2020. Na plakátcích se modralo letošní prorocké motto diecéze: "Nebojte se!"
Už během příprav bylo zřejmé, že všechno je v pohybu. Ke mně, jako k osobě, která má u mikrofonu během poutě říkat co se bude dít, kdy a jak, doléhala jen provizorní řešení, která se v té době zdála konečná. Omezený počet účastníků - vstupenky, bezpečnostní opatření…
Večer před začátkem pouti bylo jasné, že bude doopravdy jiná, improvizace na improvizaci. Pan biskup má covid 19 a téměř třetina kněží naší diecéze, včetně generálního vikáře – který měl mít katechezi – a organizátora poutě, Jindřicha Fencla, je v karanténě. Apoštolský nuncius naštěstí dorazí.
Co se stane, když se plány a itineráře mění po pár hodinách? Přestanete na ně spoléhat. Chvíli to trvalo, ale už dlouho jsem se necítila tak svobodně, jako když jsem se zabydlela v nejistotě toho dne. Jediná “nejistá" jistota byla, že Bůh je - a to v tu chvíli stačilo.
Při modlitbě diecéze za diecézi jsem se procházela boční lodí chrámu, kde se tak jako v jiných letech nikdo netísnil, pozorovala světlo, které se odráželo na sloupech, jemně vnímala kolemsedící a doznívala ve mně věta z „neplánované“ katecheze Vlastimila Kadlece, že se "jen" máme nechat Bohem milovat.
Všechno je jinak. Lidé, kteří pro nás představují jistotu církevní struktury tu nejsou, potkala jsem jen pár kněží… Nejsou tu ani všichni lidé, kteří by tu společně s námi být chtěli.
„Je to takové, jaké to je, řekla láska“ (a napsal Erich Fried).
Nezbývalo, než být tady a teď, vnímat, reagovat na to, co se právě dělo a hledat okamžitá řešení. Kupodivu se skoro všechno dělo klidně, vlídně, jakoby samo. Atmosféra byla skoro rodinná a přátelská…
Nebyla jsem si jistá, jestli se pouť vůbec má konat, jestli to není zbytečné riziko, směs naší tvrdohlavosti a lehkomyslnosti. To nevím pořád.
Ale vím, že tenhle den byl pro mě jako klíč, jako šifra pro čtení toho, co budu žít dál, ve své blízké "normalitě".
Buď tady a teď, vnímej světlo, pusť z ruky svoje plány, nesrovnávej, nehodnoť - je to takové, jaké to je, nech se Bohem milovat a hledej cestu.
Ivana
