V pondělí 20. prosince 2021 brzo ráno zemřel salesián Alois Hurník, který svá první kněžská léta prožíval zde u nás na Západě (po vysvěcení na kněze byl kaplanem v Mariánských Lázních) a pět let působil v Dolním Žandově (srpen 1978 – květen 1983).

Do žandovské farní kroniky po výčtu různých údržbářských prací a oprav zapsal toto:

Uvědomuji si, že mé poslání nespočívá ve stavitelské a údržbářské činnosti, i když se tomu nelze vyhnout úplně. Je to potřeba brát jako činnost, prostřednictvím níž se lze dostat k lidem. Jsem tu kvůli budování Božího království. Jsem tu na misijní stanici, protože lidé tu jsou zcela odkřesťanštěni. Musí se začínat úplně od začátku. Není tu nic zaběhnutého. Není tu žádná tradice. Lidé, kteří se tu přistěhovali před 35 léty z různých krajů a zemí, se zatím nesžili…

Toto konstatování současného stavu by nám mělo ukázat cestu, jak dnes hlásat evangelium? Sám jsem si na tuto otázku ještě nedal vyčerpávající odpověď. Jedno mi je ovšem jasné, že hlásání evangelia se neděje jen v kostele a vyučováním náboženství ve škole. Evangelium je život. Proto musíme pochopit život dnešních lidí, a to i nevěřících, a postupně k nim nacházet cestu.

Zjistil jsem, že věnování pozornosti starším lidem je ve farnosti velmi užitečné a nadmíru potřebné. Návštěvám těchto věřících jsem věnoval každou středu. Zpočátku jsem narážel na nepochopení, ale jakmile si zvykli, už mě netrpělivě očekávali. Vést starší lidi k tomu, aby nabídli Bohu obtíže stáří jako oběť, má význam, který jsme ještě nedocenili. Takové oběti svolávají na celou farnost Boží požehnání… Totéž platí o nemocných…

Jsem pevně přesvědčen, že Bůh ve své dobrotě bude tento kraj zahrnovat požehnáním.

Kronika chebské katolické farnosti, str. 19 - 20

Více ze života Aloise Hurníka najdete např. zde: